Město Břeclav je městem mladým. Městský statut dostalo od císaře Františka Josefa l. teprve v září 1872. Byl to důsledek bouřlivého rozvoje starého zemědělského městečka poté, co se stalo první železniční křižovatkou Rakousko-uherské monarchie.

Osídlení břeclavského katastru slovanským obyvatelstvem však spadá do samého počátku příchodu starých Slovanů na naše území někdy na konci 5. nebo na počátku 6. století našeho letopočtu. V době existence prvního slovanského státu, označovaného posléze jako Velká Morava, nedaleko dnešního města vzniklo v hlubokých lužních lesích mocné kmenové hradisko, které je dnes známo ve vědeckých kruzích i v široké veřejnosti jako Pohansko u Břeclavi. Po jeho zániku někdy na počátku 10. století se osídlení koncentruje v místech dnešní Staré Břeclavi a o celé velkomoravské dědictví svádějí boje Uhři, Poláci a čeští Přemyslovci. Ti nakonec vyšli ze střetu vítězně a po Řezenském míru, který uzavřel český kníže Břetislav s německým císařem Jindřichem III. v roce 1041, se hranice proti Rakousku ustálila přibližně na řece Dyji. Proti sousedním Uhrám tvořila hranici nedaleká Morava, takže nove vznikající hrad a sídliště, tvořící jeho hospodářské zázemí, získaly jméno po svém zakladateli Břetislavovi - Břeclav. V místě dnešního zámku byl záhy postaven mohutný hrad, zpočátku dřevěný, ve 13. století přestavěný v mohutnou zděnou pevnost, která nejednou zabránila útokům přes nedaleké hranice jak proti Rakušanům, tak proti Uhrům, od 16. století pak sehrával důležitou strážní úlohu proti vpádům tureckých hord.

V době husitské zde dokonce mezi léty 1426 - 1434 sídlila husitská posádka. V době pohusitské kraj těžce postihla válka mezi českým králem Jiříkem Poděbradským a uherským králem Matyášem, zvaným Korvínem. Tenkrát v okolí Břeclavi zaniklo na desítku vsí, které již nikdy nebyly obnoveny. Silně bylo poničeno i břeclavské městecko, z něhož se většina přeživšího obyvatelstva přestěhovala do blízkosti hradu a založila zde Novou Břeclav, zatímco z původní Břeclavi se stala Stará Břeclav a na její tržní funkci ukazoval již jen německý název Altenmarkt.

V 16. století se Břeclav dostala do rukou mocného moravského rodu Žerotínů, kteří z ní vytvořili centrum panství. Po prohrané bělohorské bitvě o panství přišli a v roce 1638 je ke svým rozsáhlým enklávám získali Lichtenštejnové. Ti pak tady drželi panství valtické, lednické, břeclavské a statek lanžhotský. Jejich hlavním sídlem byly nedaleké Valtice, které v té době ležely na území Dolního Rakouska (součástí Československa se Valticko stalo až v r. 1920), letní sídlo bylo v Lednici a v Břeclavi na zámku sídlila jen správa panství.

Kraj pod správou lichtenštejnských úředníků nejprve musel zacelit těžké ztráty ze stavovského povstání a následující třicetileté války. Byl také vystaven silné rekatolizaci, během níž zejména v Břeclavi a jejím okolí byli násilně ke katolické víre vráceni příslušníci jednoty bratrské, kteří vyznávali stejnou víru jako jejich původní páni Žerotínové, z kraje museli odejít i novokřtěnci, kteří zde žili bezmála celé století. Noví majitelé - páni z Lichtenštejna patřili k nejbohatším feudálům v celé zemi. Jejich představitele nacházíme ve dvorských službách panovnického rodu habsburského, mezi významnými vojevůdci, ale projevovali se také jako podporovatelé umění - divadla, malířství, architektury. To jim umožňovalo jejich úspěšné hospodářské podnikání, ale i vysávání zdejších poddaných, kteří byli nuceni k robotám a vysokým daním. Díky jejich vztahu k umění a podnikání se postupně přetvářel i kraj v okolí Břeclavi, Valtic a Lednice. Vznikala zde komponovaná zemědělská krajina, která jim poskytovala dostatek prostředků k nákladnému životu i místa ke kratochvílím, jež trávili v rozsáhlých lesních komplexech rakousko-uherského příhraničí podél toku Moravy a Dyje,  oživených četnými romanticky pojatými stavbami, jež dnes známe pod pojmem Lednicko-valtický areál. Břeclav je dnes vlastně vstupní bránou do tohoto urbanistického celku, který je pro svoje hodnoty chráněn mezinárodními úmluvami UNESCO.

Město samo poskytuje návštěvníkům dostatek ubytovacích kapacit, možností stravování, sportovního vyžití a je jakýmsi východiskem do krajiny bohaté na přírodní krásy v lesní krajině protkané vodními toky rek Moravy, Dyje, Kyjovky a Trkmanky a jejich slepých ramen a kanálů. Při výletech, ať již peších, cyklistických či motoristických návštěvníků potkají i desítky půvabných architektonických skvostu, jež oživují tuto nádhernou krajinu a které vznikly v průběhu věků počínaje obdobím architektury románské až po novogotiku století 19. či funkcionalismus století dvacátého. Nezřídka se o krajině LVA mluví jako o perle jižní Moravy. Břeclav je na tomto náhrdelníku jejím prvním článkem.

Emil Kordiovský

• Více informací o historii města Břeclavi, kulturní informace, poskytované služby, fotogalerie a další..., najdete v sekci "Město Břeclav".